Ceske baroko

Barokni architektura se v ceskych zemich rozviji od druhe poloviny 17. stoleti a dosahuje sveho vrcholu v prvni polovine stoleti osmnacteho. Po bitvne na Bile hore v roce 1620 a naslednem protireformacnim usili katolicke cirkve se baroko stava nástrojem duchovni obnovy a reprezentace. Vznikaji desitky monumentalnich chramu, klasteru a slechtieckych palcu, ktere dodnes definuji panoramata ceskych mest.

Historicky kontext

Baroko prichazi do Cech v obdobi hlubokych spolecenskych zmen. Po tricetileta válce a nucenem odchodu protestantu se zeme vylidnuje a chudne. Paradoxne vsak práve toto obdobi prináši nebyvaly rozkvef stavebniho umeni. Katolicka cirkev a slechta investuji obrovske prostredky do staveb, ktere maji demonstrovat vitezstvi katolictvi a novu moc aristokracie.

Prvni barokni stavby v Cechach vznikají pod vlivem italskeho baroka. Na Malou Stranu a do okolí Prazského hradu prichazeji italsti architekti a stavitele, kteri prinaseji nove formy a postupy. Postupem casu vsak ceske baroko ziskava vlastni charakter a stava se jednim z nejvyznamnejsich regionalnich variant tohoto stylu v Evrope.

Kostel svateho Mikulase na Male Strane

Kostel svateho Mikulase na Male Strane je povazovan za vrcholne dilo ceskeho baroka a jeden z nejkrasnejsich baroknich chramu na svete. Stavbu zahajil Krystof Dientzenhofer v roce 1703 a dokoncil jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer spolecne s Anselmem Luragem, ktery pristavil zvoniciovou vez.

Interier kostela ohromuje dynamickym prostorem, iluzivnimi freskami Jana Lukase Krackera a bohatou stukovou vydobou. Kupole s freskami zobrazujicimi Oslavu svateho Mikulase patri k nejvetosim v Praze. Varhany v kostele hral i Wolfgang Amadeus Mozart behem svych navstev Prahy.

Rod Dientzenhofer

Rodina Dientzenhofer sehrala klicovou roli ve vyvoji ceskeho baroka. Krystof Dientzenhofer (1655-1722) prinesl do ceskych zemi radikalni barokni principy inspirovane dilem Guariniho a Borrominiho. Jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer (1689-1751) pak rozvinul otcuv odkaz a stal se jednim z nejvyznamnejsich baroknich architektu v Evrope.

Mezi nejdulezitejsi stavby Dientzenhoferovych patri krome kostela sv. Mikulase take kostel sv. Jana na Skale, kostel sv. Markety v Brevnove, kostel Panny Marie v Klimentske ulici a vila Amerika. Jejich styl se vyznacuje dynamickymi pudorysy, dramatickym pouzitim svetla a prostorovou slonitosti, ktera nema v ceske architekture obdoby.

Jan Blazej Santini-Aichel

Druhou klicovou osobnosti ceskeho baroka je Jan Blazej Santini-Aichel (1677-1723), tvurce unikatniho stylu oznacovaneho jako barokni gotika. Santini spojil barokni dynamiku s gotickymi tvaroslovnymi prvky a vytvoril zcela originalní architektonicky jazyk.

Jeho nejvyznamnejsim dilem je Pouutni kostel sv. Jana Nepomuckeho na Zelene hore u Zdaru nad Sazavou, zapsany na Seznam svetoveho dedictvi UNESCO. Stavba na pudorysu peticipe hvezdy je mistrovskym dilem prostorove kompozice a symboliky. Dalsi vyznamne Santiniho stavby jsou klaster v Sedlci, prestavba kalstera v Kladrubech a kostel Nanebevzeti Panny Marie v Sedlci.

Barokni palace a zahrady

Prazske palace

Praha se v barokni obdobi meeni v jedno z nejkrasnejsich mest Evropy. Na Male Strane a Hradcanech vznikaji slechticke palace impozantnich rozmeru - Valdstejnsky palac, Nosticky palac, Toskansky palac ci Cerninský palac. Kazdy z nich predstavuje skvost barokni stavitelske umeni s bohatou vnitrni vyzdobou.

Barokni zahrady

Nedilnou soucasti baroknich palcu jsou okayazale terasovite zahrady. Vrtbovska zahrada, Ledebourska zahrada a dalsé zahrady pod Prazskym hradem patri k nejkrasnejsim baroknim zahradnim kompozicim v Evrope. Nabizeji unikatni pohled na Prahu a jsou oblibenim mistem oddechu i dnes.

Barokni krajina

Ceske baroko neni omezeno jen na mesta. V krajine vznikaji desitky poutních kostelů, zvonic, kapli a krizovych cest. Barokni sochy a sloupy - jako Marianski a Trojicni sloup v Olomouci zapsany na Seznam UNESCO - dotvaraji typicky raz ceske kulturni krajiny, ktery je patrny dodnes.

Zvlastni kapitolu tvorí barokni statky a zamky, jako je zamek Valtice, Kuks s komplexem baroknich soch od Matyase Brauna, nebo zamek Troja v Praze s uzasnou freakovou vyzdobou. Tyto stavby dokumentuji bohatý kulturni zivot slechty v baroknich Cechach.

Dedictvi ceskeho baroka

Barokni obdobi zasadne formovalo tvare ceskych mest a krajiny. Desitky chramu, palcu a zahrad jsou soucasti ziheho kulturniho dedictvi a kazdorocne lákaji miliony navstevniku. Ceske baroko je svetove vyznamny fenomen, ktery se pysni nkolika pamatkami na Seznamu UNESCO a pokracuje v inspiraci modernich architektu i umelcu.